Poděkování za sportovní vozík. Z celého srdce bych vám ráda poděkovala i za svou dceru Barču (letos 18 let), za to, jak jste nám pomohli k lepšímu zvládání životní situace. Dcera Barča se narodila s rozštěpem rtu a patra a těžkou hypotonií. Během jejích tří let se nám, zjistila oboustranná těžká nedoslýchavost, porucha visu, těžká mentální retardace, má zjištěný autismus, který je nespecifikovatelný díky těžké ment. retardaci. Dále má zavedený PEG, jelikož se během jídla dusila (na vyšetření bylo zjištěno, že při polknutí jí padá 10% na plíce). Také má nedomykavost levé chlopně, která je zatím v lehčí formě. Díky velkému postižení dcera nemluví ani není gramotná. Tudíž mě jako matku používá ke komunikaci s okolím různými gesty a výrazy. Rozumí většinou všemu, akorát neumí odpovědět. Barča navštěvuje internátní školu, abych mohla chodit do práce, alespoň na poloviční úvazek. Ve škole používají komunikační obrázky a s Barčou si rozumí. Velice ráda já a mé děti sportujeme – bruslíme, jezdíme na kole a já i běhám. Díky vašemu velkému srdci, jste nám pomohli ke sportovnímu vozíku, se kterým můžeme nezávisle na čase, kdykoli sportovat. Vždy jsem musela čekat na starší dceru až Barču pohlídá a pak jsem se mohla vypravit za sportem. Ale 19-letá slečna má již jiné zájmy než hlídat svou sestru, a ještě k tomu má před maturitou. Většinou jsem vzala invalidní vozík a jela na brusle, ale přední kolečka se tak vrklala, že to nebylo zas tak dobré bruslení. Se sportovním vozíkem podnikáme výlety na kole, bruslíme plynule, ale co je hlavní Barče se tam tak moc líbí, že mě honí každý den, abychom někam vyrazily s „kočárem“. Ve vozíku sedí jak baronka a užívá si jízdu v přírodě. Závěrem bych vám všem chtěla moc poděkovat za to, jak máte velká srdce a pomáháte lidem s postižením. Jelikož tito lidé si sami nepomůžou a rodiny jsou rádi, že zvládají péči o své blízké. Krásné dny vám všem. Michaela – matka své šťastné dcery