(nádorové onemocnění)

Když se v rodině narodí dvojčata a ještě k tomu kluk a holka, je to velké štěstí. Mamince Terezky se to povedlo a celých pět let měla z obou dětí opravdu velkou radost. Byly to krásné, chytré a moc hodné děti.

Jenže když bylo Terezce pět let, začala jí pobolívat hlavička a taky jí vypadávaly vlásky. Maminka s ní běžela k lékaři, ale ten řekl, že to nic není a poslal je domů. Jenže bolesti hlavy nepřestávaly a tak maminka znovu zamířila k lékaři, zase marně. Nakonec ji i ve školce upozornili, že s Terezkou není něco v pořádku. Byla rychle unavená, usínala a neustále si stěžovala na bolest hlavy.

Jednoho dne se Terezka probudila a řekla mamince, že nevidí. Pak už šlo všechno velmi rychle. V nemocnici odebrali holčičce mozkomíšní mok a zjistili, že jí v hlavě, za očima celý život rostl nádor. Tím, jak se zvětšoval, způsoboval opravdu velké bolesti hlavy a nakonec poškodil i zrak. Terezku okamžitě operovali, a když to její zdravotní stav dovolil, začala docházet na ozařování. Domů se vrátila ve velmi žalostném stavu s prognózou, že už nikdy nebude mluvit, chodit a zůstane ležák. Kromě toho měla a stále má narušené centrum žízně, takže neví, že by se měla napít a taky centrum sytosti, prostě by pořád jedla a maminka musí hlídat, kolik toho Terezka sní.

Terezka prošla velkou proměnou, ale maminka byla šťastná, že žije. Začala ji všechno učit od začátku. A navzdory prognóze lékařů Terezka začíná pomalu chodit, snaží se mluvit a dokonce se jí zlepšil i zrak. Je to vlastně zázrak, který by nebyl zapotřebí, kdyby lékaři na nádor přišli včas.
Terezka potřebuje pro zlepšení pohybu, motoriky i mluvení různé rehabilitační pomůcky, které ji naučí všechno, co už kdysi uměla…

To všechno byla pravda v roce 2016. V současné době je Terezka umístěna v ústavu, protože maminka náročnou péči o nemocnou dceru nezvládla.